Jižní tisícovky Orlických hor

22.11.2007 | Category: Pěší túry

Tento výlet po tisícovkách Orlických hor zahájíme v Luisině Údolí u rozcestníku na parkovišti. Vesnička je připomínána od roku 1854 jako dřevorubecká osada, v dnešní době je většina chalup využívána pro rekreaci. Od rozcestí se vydáme po modré a zelené značce na rozcestí U obrázku, kde se můžeme rozhodnout, zda zdoláme nejvyšší vrchol Orlických hor Velkou Deštnou (HLV 179; 1115 m), nebo navštívíme vrchol Marušin kámen (VV 179a; 1044 m), vedlejší vrchol Velké Deštné.

Ti, kteří zvolí výstup na Velkou Deštnou, pokračují po zelené značce a po zhruba 1,5 km stanou na vrcholu, dříve nazývaném Sedmihradská hora. Na tomto odlesněném vrcholu se nachází nejmenší rozhledna celého pohoří (Štefanova vyhlídka), pouze 5 metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž, ze které se otevírá krásný výhled do všech světových stran. Můžeme pozorovat Polsko, hřeben Orlických hor, podhůří až k Hradci Králové, Králický Sněžník a za dobré viditelnosti i Krkonoše. Vyhlídková věž byla postavena roku 1992 náchodskými skauty a věnována panu Štefanu Matějkovi, hajnému a bývalému členu horské služby k jeho 60. narozeninám. (Poznámka: V současné době již byla Štefanova vyhlídka nahrazena jinou dřevěnou vyhlídkovou věží.)

Z Velké Deštné pokračujeme k turistickému přístřešku Horské služby, kde se napojíme na Jiráskovu cestu značenou červenou turistickou značkou, po níž východním směrem dojdeme na rozcestí s Bedřichovskou cestou (značena modře) a po té ještě asi 300 metrů na západ k neznačenému rozcestí se silničkou u potůčku.

Jestliže zvolíme cestu přes vedlejší vrchol, z rozcestí U obrázku se vydáme po modré turistické značce, která nás pod něj asi po kilometru dovede. Odbočíme ze značené cesty na sever a budeme stoupat asi 150 metrů. Tady narazíme na geodetický bod, ale nejvyšší místo je ještě o pár desítek metrů dál. Na vrcholu jsou výrazná osamělá skaliska a balvanové proudy, takže jej zcela jistě nemineme.

Z vrcholu se vrátíme zpět na modrou turistickou značku a dojdeme po ní na rozcestí se silničkou u potůčku, kde se spojíme s těmi, kteří zdolali nejvyšší vrchol Orlických hor.

Po neznačené silničce se vydáme na jihovýchod a vystoupáme na zalesněný vrchol Jelenka (HLV 215; 1083 m), jehož nadmořská výška je v mapách z neznámých důvodů uváděna 1 096,7 m. Jdeme dál po silničce, projdeme kolem několika bunkrů řopíků a po o něco více než kilometru dojdeme do nejvyššího místa cesty, odkud to máme jen asi 50 metrů na druhý nejvyšší vrchol Orlických hor. Vrchol Koruna (HLV 188; 1101 m) se nalézá západním směrem od silničky a je z něho poměrně dobrý výhled díky odlesnění. Půjdeme-li z vrcholu dále na severozápad, dojdeme po 150 metrech ke geodetickému bodu a po dalších asi 350 metrech na Jiráskovu cestu (přibližně v místě, kde vyvěrá Valinův pramen). Dáme se po značené cestě na jihovýchod a přes rozcestí červené a modré značky dojdeme na vrchol Homole (HLV 391; 1000 m), nejnižší ze všech tisícovek. Vrchol je zčásti odlesněn, jsou zde paseky a malá skalka.

Pokračujeme po červené značce, která po jihovýchodním svahu Homole klesá do sedla a opět míří vzhůru na další tisícovku Tetřevec (HLV 280; 1043 m). Samotný vrchol najdeme asi 30 metrů západně z nejvyššího místa cesty a poznáme jej podle geodetického bodu, neboť vrchol je poměrně plochý.

Jdeme dál po Jiráskově cestě a po 2 km dojdeme ke Kunštátské kapli, barokní kapli Navštívení Panny Marie z let 1670-71. Kaple má kruhový půdorys s průměrem 7 metrů, střechu krytou šindelem a nikdy neměla honosný interiér. Sloužila jako shromaždiště k bohoslužbě, v současné době spíše jako přístřešek pro přespání, což se nepříznivě odráží na jejím vzhledu. Rekonstrukce by rozhodně prospěla. (Poznámka: V současné době již je kaple po rekonstrukci.)

Poslední dnešní tisícový vrchol Orlických hor U Kunštátské kaple (HLV 285; 1041 m) najdeme nedaleko kaple, asi 50 metrů od cesty západním směrem, ale vzhledem k malému převýšení se špatně hledá. Celý vrchol je sice pokryt pasekami, ale je velmi podmáčený a rašelinovitý. Východně od značené cesty se na vrcholu Kunštátské kaple rozkládá přírodní rezervace (2,86 ha) vyhlášená roku 1973 chránící vrchovištní rašeliniště, jehož mocnost je až 90 cm.

Od Kunštátské kaple dojdeme po kilometru na rozcestí, které se příznačně nazývá Pěticestí, opustíme Jiráskovu horskou stezku a vydáme se po žluté turistické značce přes Zdobnici do Zdobničky. Tady se můžeme rozhodnout, zda budeme pokračovat podél říčky Zdobnice po žluté, přes rozcestí pod Čertovým dolem do Zdobnické Seče a odtud po červené do Luisina údolí, nebo odbočíme na modrou značku, která nás na červenou dovede také.

Ti, kteří mají raději chůzi po pěšinách a lesních cestách, budou asi z orlickohorského putování trochu zklamaní, protože většina cest je asfaltových a pouze cesty kolem Vrchmezí (HLV 211; 1084 m), přes Bukačku a Šerlich (HLV 314; 1027 m) a ze sedla pod Homolí do Pěticestí jsou přírodní vedoucí lesem či loukou. Na druhou stranu jsou tak Orlické hory přístupné všem, nejen horalům se specielním vybavením, ale i rodinám s malými dětmi nebo starším lidem. (celkem 23 km)

zdroj: www.tisicovky.cz