Přes všechny tisícovky Orlických hor na běžkách

22.11.2007 | Category: Lyžování - běžky

Výlet na běžkách přes všechny tisícovky Orlických hor zahájíme v obci Šerlišský Mlýn. Zdejší horský hotel byl vybudován v letech 1929–30 přestavbou vyhořelé hospody a mlýna, při němž se vyráběl šindel. V hotelu se můžeme občerstvit a vydat se na poměrně dlouhý výlet určený spíše pro zdatné běžkaře.

Vyrazíme po modré turistické značce směrem na Sedloňovský Černý kříž a hned na začátku se určitě zapotíme při poměrně strmém stoupání. Na první tisícovku Kamenný vrch (HLV 295; 1037 m) dojedeme z rozcestí Sedloňovský Černý kříž po zelené značce východním směrem a leží asi 100 metrů od cesty. Vrátíme se na rozcestí a jedeme po zelené značce směrem západním. Asi po půl kilometru máme po pravé straně zhruba 100 metrů další tisícovku, Sedloňovský vrch (HLV 260; 1050 m). Jedeme dál po zelené, na rozcestí Polomské sedlo se vydáme vlevo po červené turistické značce do kopečka a po 1,5 km dojedeme na Vrchmezí (HLV 211; 1084 m). Za pěkného počasí máme z červené značky velmi pěkný výhled na severozápad na Krkonoše s naší nejvyšší horou Sněžkou (HLV 1; 1602 m).

Z Vrchmezí pojedeme zpět do Polomského sedla a pokračujeme po přes vrchol Nad Bukačkou (VV 211a; 1035 m), vedlejší vrchol Vrchmezí, na Šerlich (HLV 314; 1027 m). Ten leží asi 2 metry od cesty v místě geodetického bodu a musíme dávat pozor, abychom jej mezi stromy nepřehlédli. Pokračujeme po červené a kousek před Masarykovou chatou přejedeme vrchol Šerlich – JV vrchol (VV 314a; 1019 m), vedlejší vrchol Šerlichu. Masarykova horská chata byla postavena v letech 1924-25 Klubem českých turistů z Hradce Králové a můžeme se zde občerstvit před dalším putováním.

Od Masarykovy chaty pojedeme stále po červené tzv. Jiráskovou cestou a asi po 2 kilometrech dojedeme k vrcholu Malá Deštná (HLV 203; 1090 m), který máme asi 100 metrů od cesty vpravo. Projedeme kolem Přírodní rezervace Jelení lázeň a z rozcestí Pod Velkou Deštnou budeme po Jiráskově cestě klesat na rozcestí Pod Homolí. Stoupání na vrchol Homole (HLV 391; 1000 m) je poměrně prudké, ačkoli je Homole nejnižší ze všech našich tisícovek. Po krásné lesní cest sjedeme do sedla a opět budeme stoupat do prudkého kopce na vrchol Tetřevec (HLV 280; 1043 m), přes který pokračujeme stále po hřebeni. Dojedeme pod vrchol U Kunštátské kaple (HLV 285; 1041 m), který leží asi 50 metrů od cesty, ale díky malému převýšení se poměrně špatně hledá. Po dalších několika stech metrech dojedeme ke Kunštátské kapli. Asi 200 metrů od kaple najdeme další vedlejší vrchol naší cesty, U Kunštátské kaple – JV vrchol (VV 285a; 1040 m), vedlejší vrchol U Kunštátské kaple, který leží uprostřed Přírodní památky U Kunštátské kaple a je tak nepřístupný. Převýšení na vrchol je však ze značené cesty pouhého půl metru. Sjedeme na rozcestí Pěticestí, odkud se dáme neznačenou cestou vedoucí severozápadně (mezi červenou, po které jsme přišli a žlutou vedoucí do Zdobnice).

Cesta nás vede po úbočí vrcholů U Kunštátské kaple a Tetřevec až na modrou turistickou značku vedoucí z Čertova dolu do Kunštátu. Po modré ujedeme pouze pár metrů vlevo, neboť hned odbočíme vpravo na opět neznačenou cestu, která nás asi po 1,5 km dovede na vrchol Koruna (HLV 188; 1101 m) a dále i na vrchol Jelenka (HLV 215; 1083 m). Po celkově 3,5 km z modré značky narazíme opět na modrou a vydáme se po ní vlevo asi 200 metrů. Odbočíme na cestu vedoucí vpravo a dostaneme se tak téměř až na vrchol Marušin kámen (VV 179a; 1044 m), vedlejší vrchol Velké Deštné, který leží asi 100 metrů od cesty.

Vrátíme se na modrou značku, dojedeme po ní na rozcestí Jelenka a odtud se již známou Jiráskovou cestou vydáme na rozcestí Pod Velkou Deštnou. Teď se vydáme po zelené na nejvyšší vrchol Orlických hor Velkou Deštnou (HLV 179; 1115 m), dříve zvaný Sedmihradská hora. Stojí za to zde navštívit rozhlednu, ale při mrazu budeme muset být velmi opatrní, neboť i když je pouze pětimetrová, může to být nebezpečné.

Z vrcholu pojedeme ještě několik desítek metrů po zelené až narazíme na neznačenou cestu, po níž se dáme severozápadním směrem. Po úbočí Velké a Malé Deštné dojedeme na červenou turistickou značku, na rozcestí k Masarykově chatě a odtud již po modré sjedeme zpět k Šerlišskému Mlýnu, kde náš výlet ukončíme.

Jestliže navštívíme Orlické hory na konci ledna, může se nám stát, že nás při projíždění předjedou sáně tažené psi, neboť se zde každým rokem koná čtyřdenní závod Šediváčkův long. Závod psích spřežení, nejtěžší závod v České republice, se zde koná již od února roku 1997. Byl pojmenován po jednom sibiřském husky, jemuž se stala osudnou návštěva jednoho z kurníků, kterého pak rozzlobený občan zastřelil.

Pokud si budeme chtít okořenit návštěvu Orlických hor nadpřirozenými bytostmi, určitě je musíme navštívit v půli března, kdy se koná ukončení zimní sezóny v Deštném v Orlických horách. Orlické hory mají dva patrony – Kačenku, o které se poprvé zmiňuje v Babičce Božena Němcova a v knize Z mých pamětí Alois Jirásek, a Rampušáka, který se však objevil o hodně později, a to až v roce 1962. Kačenku si přál získat Krakonoš, vládce Krkonoš a vždy když jej Kačenka odmítla, lidé to pocítili větrným a velmi deštivým počasím. Po Kačence byli také hory někdy jmenovány Kačenčiny.

Rampušák byl vymyšlen díky cyklu pořadů „Kam na dovolenou“ vysílaném začátkem 60. let v Československém rozhlase o méně známých oblastech naší země. Prvně se objevil 21. prosince 1962 ve jmenované pořadu a měl být průvodcem právě jednoho vydání, ale posluchači byl velmi dobře přijat, a jeho popularita se tak rychle rozšířila, že již roku 1965 byl účasten ukončení sezóny v Deštném. Jeho podobizna je použita na oblastním turistickém odznaku používaném od roku 1970 OV ČSTV v Hradci Králové, od roku 1969 je v Dobrušce vyráběno pivo téhož jména a v celých Orlických horách můžeme najít hned několik penzionů nesoucích jeho jméno.

zdroj: www.tisicovky.cz