Severní tisícovky Orlických hor

22.11.2007 | Category: Pěší túry

Putování po nejvyšších horách a kopcích Orlických hor začneme v Deštném v Orlických horách, původně dřevorubecké osadě poprvé připomínané roku 1350.Navštívíme šest tisícovek, ale pouze na vrcholy tří z nich vede turistická značka. Pokud budeme chtít vystoupit na všechny, budeme se muset vydat trochu dobrodružněji a cestu si vyhledat do určité míry sami.

Cestu začneme na rozcestí modré, žluté a zelené turistické značky u kostela a národního domu v již zmíněném Deštném v Orlických horách. Vydáme se po zelené na vyhlídku nad Deštným, kam překonáme výškový rozdíl 240 metrů a ujdeme první 2 km. Pokračujeme dál po zelené cestou zvanou Bunkrovka, neboť ji lemuje velké množství bunkrů.

Ještě než dojdeme na rozcestí pod Sedloňovským vrchem, míjíme ze západní strany Kamenný vrch (HLV 295; 1037 m), na který bychom vystoupili asi po 150 metrech lesem.

Na rozcestí s modrou značkou (pod Sedloňským vrchem) v nadmořské výšce 1 005 metrů stojí Sedloňovský Černý kříž, původně dřevěný, černě natřený kříž s Kristovým tělem z mosazného plechu, vztyčený k uctění památky c.k. rakouského ministra obrany Jeronýma, hraběte z Mansfeldů, který zemřel roku 1881 v lázních Blankenberghu. Zelená značka nás dále vede pod Sedloňovským vrchem (HLV 260; 1050 m), jehož vrchol máme po zhruba kilometru od rozcestí asi 150 metrů východním směrem od cesty.

Na již druhém křížení naší zelené s modrou turistickou značkou pod Sedloňovským vrchem ještě zvolíme zelenou, která asi po půl kilometru končí v Polomském sedle na rozcestí s Jiráskovou horskou stezkou (červená), po které se dostaneme nejprve pod Polomský kopec a následně na Vrchmezí (HLV 211; 1084 m). Na vrchol vede krátká odbočka. Vrchmezí je nejsevernější tisícovkou Orlických hor, nejvyšším vrcholem na hranici bývalého opočenského panství a nejvyšší horou polské části Orlických hor. Na Vrchmezí byla v 80. letech 19. století postavena vůbec první vyhlídková stavba v Orlických horách, a to dřevěná, 16 metrů vysoká věž. Tato stavba byla roku 1901 nebo 1910 (prameny se různí) nahrazena další dřevěnou, asi 28 metrů vysokou rozhlednou, která se však do dnešních dnů rovněž nedochovala, neboť zanikla krátce po 2. světové válce.

Z Vrchmezí se vydáme zpět až do Polomského sedla, odkud pokračujeme po červené značce (Jiráskově horské stezce) státní přírodní rezervací Bukačka (50,7 ha). SPR byla vyhlášena roku 1954 a je nejvýznamnějším maloplošným chráněným územím v Orlických horách. Pro bohatství více než 200 druhů vyšších rostlin bývá nazývána „botanickou zahradou Orlických hor“. My se přes „pralouku“ podél hranice s Polskem dostaneme až na Šerlich (HLV 314; 1027 m) a Šerlich – JV vrchol (VV 314a; 1019 m), který patří k nejnavštěvovanějším místům hřebene Orlických hor, nejspíše i proto, že je možné téměř na vrchol vyjet autem.

Těsně pod vrcholem v nadmořské výšce 1 019 metrů stojí Masarykova horská chata postavená v letech 1924-25 Klubem českých turistů z Hradce Králové, kde se můžeme občerstvit před dalším putováním. Pár metrů od Masarykovy chaty je rovněž pěší hraniční přechod do Polska, který můžeme využít, pokud budeme chtít poznávat Orlické hory z druhé strany. Provozní doba je zde však omezená. My budeme pokračovat českou částí dále po červené až k přírodní rezervaci Jelení lázeň s rašeliništi a malými jezírky. Abychom se dostali na další tisícovku, musíme však před Jelení lázní odbočit vpravo, kde se asi 300 metrů od značené cesty nachází vrchol Malá Deštná (HLV 203; 1090 m).

Vrátíme se zpět na červenou turistickou značku a ta nás dovede po mírně stoupající asfaltové cestě až ke srubu Horské služby (může sloužit i jako turistický přístřešek v případě nepřízně počasí) na rozcestí se zelenou značkou. Zelená nás přivede po 300 metrech na nejvyšší horu Orlických hor Velkou Deštnou (HLV 179; 1115 m), dříve nazývanou Sedmihradská hora. Na tomto odlesněném vrcholu se nachází nejmenší rozhledna celého pohoří (Štefanova vyhlídka), pouze 5 metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž, ze které se otevírá krásný výhled do všech světových stran. Můžeme pozorovat Polsko, hřeben Orlických hor, podhůří až k Hradci Králové, Králický Sněžník a za dobré viditelnosti i Krkonoše. Vyhlídková věž byla postavena roku 1992 náchodskými skauty a věnována panu Štefanu Matějkovi, hajnému a bývalému členu horské služby k jeho 60. narozeninám.

Pokud bychom se vrátili zpět na červenou turistickou značku, mohli bychom pokračovat Jiráskovou stezkou na další orlickohorské tisícovky. My však protentokrát již sestoupíme z výšek a po zelené značce dojdeme do Luisina Údolí, malé horské vísky s mnoha rekreačními objekty, odkud se po modré značce vydáme na poslední část výletu, sestup do Deštného v Orlických horách, cíle naší cesty. Deštné projdeme po žluté značce až k rozcestí u kostela, odkud jsme ráno vycházeli. (celkem 22 km)

zdroj: www.tisicovky.cz